Indové prý říkají – muž, který se k ženám choval v minulém životě špatně, narodí se příště jako žena. Ženy jsou tedy muži ve výkonu trestu – myšlenku jsem si (drze) vypůjčila od pana Plíhala 😆
*
Přisvištíme si sem, vnikneme na tento svět a narodíme se v termínu či po něm. A když se narodíme jako holčička, jsme vlastně takový ohrožený muž.
Ledva začneme dospívat, je nutné prolévat krev každý měsíc. Asi za každý, v minulosti zmařený ženský život. Užijeme si také růst prsou a to tak, že povinně dvakrát. Jednou v pubertě, jednou ještě asi v půlce života. To jsme musely, dámy, být pěkní vrahounci a zloduši, což? Taková pozemská tortura je tedy z karmy věc.
Proto je hezké, když jsou ti muži, kteří zrovna nevykonávají trest, k nám tak nějak galantní. Ti se mimochodem asi v příštím životě narodí jako ovečka. Nebo muška jenom zlatá, jestliže ženám neubližují.
Když se nám narodí dcera, staneme se starším mužem ve výkonu trestu. Musíme se postarat o to, aby to ten další trestanec v řadě přežil. Tajně doufáme, že veškeré utrpení jej mine. Trápí-li se náš „dceromuž“, trápíme se my také.
Jenomže když se žena narodí v dalším životě jako muž, taky to není žádný med.
Chlapečkové trpí na prdíky, později objeví, jak bolí kuličky, když jsou načutnuty. Perou se jako kati mezi sebou. Tahají děvčata za culíky a objevují jejich nezralá poupátka pod tričkem. Podstupují vojenský výcvik, není-li vyhnutí. V polovině života se objeví drobné potíže s prostatou, ztrátou mužnosti.
A v závěru se chystají a (nebo chystáme) na přestup do konkurenčního manšaftu.
Přejdou/přejdeme k ženským, pak k mužským a tak stále dokola…
*
Inu, dobře je to zařízeno na světě, ať už je to jak chce.
Cirkulace a rovnováha budiž zachována… 😉
*