Bylo, nebylo, ale spíš bylo. I stalo se, že všechno na světě se začalo odívat do barvy sraček a kdo z lidí se nachomýtl, smrděl a různě špatně vypadal i dopadal.
Po jistém čase téměř nezbývalo světlého, čistého a vonného místa. A v ten čas se probudila. Vrátila se na tento ve sračky oděný svět. Ta, která byla zvána matkou démonů, přikvačila, aby navrátila Světlo na své místo.
Lilith se rozkročila nad vodami, aby protrhla hráze a spojila všechnu pozemskou krev (vodu) v jedno. Hlubiny krve rozechvěla prastarým a mocným nápěvem. Tím toky, stružky i jednotlivé kapky a molekuly jejich, spojila vibrací stejnou.
V tanci opojném stoupaly a klesaly vody. Společně v rytmu rozpínaly se. Čistily se ve vzájemném respektu.
A jak silněji zpívala jim, z hlubin Světlo vystupovat počalo. Kam paprsky jeho dopadly, vzplál svět. V místech těch, vypařovaly se sračky mnohde tuhé, světla i vod vzedmutých se štítící, však bojem marným vysíleny a spláchnuty padly rázem v zapomnění.
V reji duhovém, vody a Světlo omývaly svět tři dny a tři noci, aby na úsvitu dne sedmého odhalily, jakým svět měl a má být, když se voda (krev) očistí a spojí se Světlem.
Lilith spokojeně pokývala hlavou, usmála se.
„Vrátil ses právě včas, Jitřní hvězdo.“
Lucifer objal přítelkyni svou nejmilejší a na obloze se všem, kteří přežili očistu, zjevila nejzářivější hvězda mezi hvězdami obklopená duhovou září…
.
Takový bude konec současného světa. Nastane nový svět, kde pro zlo nebude místa, protože shoří ve Světle a bude spláchnuto a zapomenuto.
.