Svedení (svědění určitě nééé!), nebo svezení – v podstatě dle gramatiky, či dramatiky.
To je to, oč tu jede bez ojetí. A bez obětí. To zejména.
*
Reklama
Má oběšená spojkonožní tkanička běžněobuvní mi dala co proto, neb možná i proč. V zájmu potřeby nepopravit visením opět nohu svoji jsem pořídila botky beztkaničkovky a přežila další autoškolní jízdu
Bez:
- úhony tělesné (instruktor mě – zatím – nebije, ne-zabije)
- spojkooběšené boty
- pokosených přechodců (přecházejících chodců)
- pobitých či poblitých plechů
- masakru i bez masa či mas
- bezu či Bezdězu, neb bez-děsu
Muž můj škotelník takto zvaný absolvoval praktickou zkoušku v oboru elektro – vyhláška 50sát – silnoproud. Vyšťavený a unavený se nedokázal odpoutat od traumatu zkoušeného žáka.
.
Od toho má doma čarodějnici.
.
„Chceš se mnou jet na jízdy?“
„Tak jo.“
.
Slovo dalo slovo. Vyrazili jsme.
.
Můj obvyklý třas, nervózní vnitřní záškuby nejistoty autoškolně objevovací. Sebeobjevovací. Velmi. Grrrrr…
.
Dojem, že jsem vadný kus. Potíž koordinace nohou, rukou a hlavy. Hlavně hlavy. Dva chlapi si spolu kecají…
.
Instruktor v neplné bdělosti = „jedu podlesvýho“. Znenadání podvědomě tlápnu hňápou na spojku a patkou dlaně dvourázově a bez násilí namatlám trojku.
.
Rozhodí mě ticho mistra výcviku. Mám dojem, že jsem selhala. Snažím se zařadit zpět dvojku/cokoli!
.
Auuuuuuuu….
.
„Nechte tam tu trojku. To jste udělala dobře.“ Jooooo. Dobře je za tři. Takže za tři.
.
Dojem vlastní?
kopytozavolantem.cz = jaosobne.sakraeu 😆😆😆
*