Sny. Mám je často. Živé. A někdy, výjimečně, dávají i jakési vodítko. Vítejte v mém světě. Dnešek je přesně v půli cesty mezi dobrem a zlem.
.
Nad ránem se mi zdálo pár věcí, které si nechám výhradně pro sebe. Je tu však jedno velké ALE.
Málo kdy mi z těch snů zůstane něco tak výrazného, že mě to donutí pátrat. A dnes jsem pátrala. Poněvadž jsem ve snu slyšela opakovaně číslo 146. Otisklo se i do mé bdělé roviny, takže jsem si mezi dalším (bezvýznamným) střípkem snu slíbila, že tentokrát si to opakované sdělení budu pamatovat.
Stalo se.
Snový i bdělý stav mi opakoval totéž číslo. Pak jsem na něj, v návalu běžných blbin, jako jsou mytí nádobí, chystání odjezdu z maringotky zpět do pidlivizace, úplně lehce zapomněla.
Ovšem po schroupnutí asi pěti vlašských ořechů mi v hlavě, někde mezi šedou kůrou mozkovou a mezi mým vědomým já, blikla ta moje „stočtyřicetšestka“. Doklaplo mi, že je něčím, čemu se ve chvíli klidu mám věnovat.
Nejsem numerolog, nejsem ani vědátor. Moje podvědomé já mě však občas tahá cestami, které dost dobře nechápu ani sama. Můj muž by mi na to řekl, že jsem čistokrevná čarodějnice. „Tak určitě.“ jak zní výrok jednoho našeho výtečného hokejisty ve výslužbě.
Jala jsem se tedy z nedostatku svých vlastních vědomostí pídit na strýčkovi Googlojc a tetce Wikipedii. Inu, nestačila jsem se divit, kudy se moje myšlenky rozutekly, aby se zase spojily.
Co mi poskytli svou spoluprací strýc s tetkou?
Prý se jedná o číslo
- nešťastné
- nepříznivé
- 146 je neutronové číslo nejstabilnějšího a současně nejběžnějšího izotopu uranu
Podle uvedených indicií bych si mohla myslet, že dnešek bude třeba jadernou katastrofou. Bylo by to každopádně na Velký pátek a v duchu růžového úplňku značně zneklidňující.
Ovšem. Rozhodla jsem se pátrat po nitkách, které se mi v hlavě samy tkají. A?
Na tetce vidím odkaz 146 př. n. l.
I šla jsem za ním. Možnosti byly dvě, ale ta druhá přitáhla můj zrak bez váhání
Blik! A další moje nitka si vyhledala list Korintským, který jako kdyby mě vábil k sobě.
Na tetce Wikipedii je v dolní části stránky pod názvem První list Korintským
Citát
- „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon.
- Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
- A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
- Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
- Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
- Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
- Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
- Láska nikdy nezanikne.“
Moje pátrání tímto skončilo.
Proč? Upokojila jsem se nalezenými odpověďmi na můj snový zásadní dotaz „Co to číslo znamená?“.
Špatné vždy musí být v rovnováze s dobrým. A to je pro mě poselství čísla 146. Jakkoli na první pohled čísla špatného.
Jsme na půl cesty mezi „velký špatný“ a „dobře to dopadne“. A když je někdo takto na půl cesty, neznamená to, že se nemůže zastavit a rozhodnout se, co si vybere.
Amen.
.