Reklama
 
Blog | Jana Slaninová

Vzpomínkomat: dědoušek si vzal čistou košili a oholil se, protože ženský v masně a v zelenině…

Můj děda z tátovy strany byl bručoun. Doma. Jinak měl šarm i ve vysokém věku a ženský… „Ženský se mohly přetrhnout, aby si s nima poklábosil, Janinko.“

.

Nějak jsem si u čtení zprávy, že lidé letos před LockdownVelikonocemi vzali útokem obchody, vybavila časy dávno minulé, kdy jsme s babi barvily vajíčka vařením v cibulových slupkách za pomoci starých punčoch a běžně dostupných rostoucích zelených lupenů.

Taky v té době neexistovaly nákupy kdykoli a po internetu. Kdo chtěl mít, musel se činit, vystát frontu, mít kliku, nebo šarm jako můj děda. Ty dny byly cítit šamponem, Pitralonem, kopřivami do nádivky a všudypřítomným odérem cigaret značky Clea á 7,- Kčs.

Doma dědoušek kouřit nesměl, což bylo znát, protože babičky domácnost vždycky voněla mýdlem s jelenem, dobrým jídlem a co víc – ve vzduchu vždycky byla vůně lásky a pohody. Občas zaváněly živé květy, což by porazilo i vola, ale tehdy mi ty fialky voněly tak nějak domovem a bezpečím.

Kdykoliv bylo zapotřebí, aby na stole bylo něco onačejšího, babička připravila silonovou tašku a síťovku a vyslala dědouška vybaveného čistou nažehlenou košilí,  oholeného a zahaleného v cigaretovém dýmu na lovy beze zbraně.

Bezbranný ovšem nebyl. Babi věděla přesně, kam a za kterýma ženskýma ho poslat. A věděla přesně , že…

„Janinko, on dědoušek přinese vždycky to nejlepší maso, taky zeleninu, protože on to s těma ženskýma prostě umí. On se na ně uculí, něco jim pochválí a proto mu prostě dají to, co mě ne.“

Babi prostě byla stratég ochotný obětovat svoji hrdost, protože „nesla“ ovoce, zeleninu, maso… Dědouškovi zase dělalo dobře společenské tlachání a vzájemné lichocení a nevadilo mu ve světle „obětí“ pro rodinu být za hrdinu, když přišel a prohlásil: „Bábo, máme čerstvou krkovici, pěkný brambory a taky dvojku máslo na beránka.“

Dostal pusu, šel si na dvorek zapálit a k tomu dostal desítku vychlazenou tak akorát. A to je sice všechno, ale tehdy, tehdy to pro moje dětské srdce bylo VŠECHNO. Ti dva byli moji babi a děda z pohádky.

A je to už tak dávno, že to opravdu zní jako pohádka…

.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama