Na úterý jsem měla s Gábi u ní v nově pronajatý garsonce dohodnutý kafe. Stězovala jsem si na to, jak se mi to posralo s docentem a že jsem z toho frustrovaná. Řekla mi, že se v sobě moc patlám a taky, že je nasraná. Koukala jsem na ní jako spadlá z jahody a zeptala se „Kdo tě frustroval, Gábi?“ zeptala jsem se psychlogickym (co je na psychu logickýho?) výrazem, aby viděla, že jsem se díky jejím radám poučila.
*
Šla postavit na kafe a šáhla do kuchyňský linky pro skleničky a pro víno. Mezi otvíráním flašky a vařením kafe, začala Gábi bulet, až to s ní lomcovalo. Chytla jsem jí za ramena a „Co se děje?“ popotáhla, vysmrkala se a se slzama v hlase řekla „Jsem kráva. Šla jsem studovat psychinu, protože jsem si myslela, že se můžu nějak vyléčit!“ „Z čeho jako vyléčit? Ty jsi nemocná?“ „Ne, jen jsem teplá a nedá se s tím nic dělat. Kurva!“
„Počkej, na teplotu ti daj doktoři acylpirin.“ „Ale já nemám teplotu. Já jsem… Jsem na holky. Líbí se mi holky. Do prdele!“ „A do prdele! To jako i já?“ „Jo.“ Pípla Gábi. Naklonila se ke mně a začaly jsme se najednou (to jako vole fakt?!) u dvojky červenýho líbat! Pak jsme skončily v Gábininý obrovský posteli, kde mi to několikrát udělala pusou i prstama a ukázala mi, co se zase líbí jí. Nejen já mám hlasitej orgáč, jak jsem zjistila.
Měly jsme obě mokrý frndy a několik orgáčů za sebou. Kam se sere docent. Vlastně jsem teď zjistila, že se mi chlapi líbí, ale mokrá kundička Gábiny, se mi líbila mnohem, mnohem víc! Hrála jsem si s jejím kudrnatým kožichem a vychutnávala si její měkký oplácaný tělo. Voněla mi jako vlašský ořechy a tak trošku chutnala jako bílá hořko sladká šlupička na čerstvým jádru vlašskýho ořechu.
Gábi mi hladila nahý břicho, a já cejtila vzrušení jako nikdy. Když se blížila od pupiku dolů, na chvilku ztuhla. „Hele, Val. Nejsem ti odporná?“ Beze slova jsem vzala její ruku a šoupla si ji mezi nohy. „Ty nejsi odporná. Ty jsi nejlepší sexovnice na světě, Gábi.“ Pak jsme znovu daly každá pár orgáčů tý druhý a usnuly vyčerpaný, zpocený a spokojený. Asi jsem teda ke svýmu překvapení taky teplá. Jenže já to nechci na rozdíl od Gábi, léčit.
Svobodárku jsem zrušila a nastěhovala se s prachama (vo těch nemusela Gábi zatím vědět), krejčovskou panou a s Veritaskou do její garsonky. Měly jsme to tam těsný, ale útulný a Gábi byla do měsíce nejlíp vohozená a (skoro) nefrustrovaná studující psycholožka. Do konce studia jí zbejvaly poslední tři měsíce, ale byla tak šikovná, že už teď dostala nabídku, aby nastoupila k esenbákům na Pankrác, jako vězeňskej psycholog.
„Stejně mě tam berou jen proto, že vypadám pro chlapy asexuálně.“ Pro mě vypadala ale úplně nejvíc sexuálně. „Nechtěla bych se teď o tvojí frndu dělit, Gábi. Jen ať to na tebe nezkoušej. Za mě tě tam berou proto, že jsi nejlepší.“ Pak jsem šla z budky zavolat matce a ptala se jí, jestli můžeme v neděli přijít a jestli může upíct kachnu. „Přivedu taky Gábi, mami.“ „To je Gábinka hodná, že se s tebou pořád ještě kamarádí.“ „Jo, hodně se teď kamarádíme, mami.“
Doma běhala Gábina jen v krátký košilce a koukaly jí ty její krásně naducaný půlky. Pěkně jsem si ji u kuchyňský linky chytila zezadu, jednou rukou jemně hnětla její úžasný kozy a dráždila bradavky a druhou rukou jí to pěkně začala dělat. Rozvrněla se jako kotě. Jednu nohu opřela o židli, abych k ní líp mohla. A já najednou zjistila, že i holky u orgáče stříkaj! Během pár vteřin bylo všude mokro.
Sexování s chlapama bylo skvělý, teda s docentem. Ale tomu jeho bidlo leštila ta jeho nová ochechule a já už poznala, že i holky můžou bejt skvělý v posteli. Horší bylo, že naše hlasitý projevy při sexování, nebyly po chuti jedný bábě od vedle a tak si na nás stěžovala u domovního důvěrníka. Byla kurva klika, že domovní důvěrník byl (tajně) na chlapy a pro nás dvě měl pochopení. Velký. „Když to spolu budete dělat, tak počkejte, až bába Rousková půjde do cukrárny na kafé a sachra – bejvá tam pravidelně po pátý hodině každej druhej den. Vostatním partajím je to u prdele, co spolu děláte.“
Navoko nás na schůzi domovního výboru sepsul nahlas tak, aby jako bylo jasný „Tohle je slušnej barák. Žádnej hampejz! Takže si laskavě srovnejte v hlavě, že byste tu jako nemohly bydlet, kdybyste furt nacvičovaly na to dívadlo. Šití kostýmů je prima – není hlučný, ale dívadlo musí bejt tichý. Jasno?“
Tonda byl fakt třída, jak mu to myslelo. Já prohlásila, že ty „metýdy“ (já vim, docente, já vim, že etýdy) budeme nacvičovat potichu a všem jsme se s Gábi omluvily. Vod tý doby byl klid, ale občas jsme měly pochcanou rohožku a neřekla bych, že to byl ňákej pes.
V docentovi se asi hnulo svědomí a v tý jeho se pohnulo dítě. Takže mi poslal koresponďák (je ňákej skoupej od doby, co spolu nešoustáme) a na něm mě zval do divadla ABC, kde jsem měla dělat kostymérku! Já chtěla zpívat soul a von mi nabídne takovej nesmyslnej flek!?
„Šít můžu doma, docente. Se nenamáhej.“ Volala jsem mu z hlavní pošty. Kecali jsme spolu za korunu asi dvě hodiny. Říkal mi, jak se to strašně změnilo, od doby, co je Ingrid (ta jeho nová rašple) gravidní (coooo?) z čehož vyplynulo, že je jako (teda doopravdy) těhotná. To, že čeká dítě, mně nějak rozhodilo. Myslela jsem si, že jsem stejně teplá jako Gábi, ale asi to tak úplně nebylo. Nějakým způsobem, mi docent začal chybět.
Nesmyslnej flek jsem z nasr ze samý frustrace vzala. Míň jsem se tak věnovala Gábi, před kterou mi bylo vážně trapně, že nejsem asi tak teplá, jako vona. V dívadle to byla nudná a občas dost rychlá práce (to když nějakej hereckej debil onemocněl a muselo se přešívat). Žádný nový hadry, ale furt nějaký dobový (rozuměj úplně na posrání debilní), nebo takový, co si vymyslel pošahanej rejža. Jednou se ale stalo, že jeden rejža neměl nápad na vizáž svejch postav a zašel do kostymérny, kde jsem jako teda kralovala já s nití, jehlou a strojem.
Začal se mně vyptávat na to, jakou modernu bych ušila, kdybych měla volnou ruku. Že prej mně docent chválil a byl dost nadšenej z toho, co jsem dokázala šít, když jsem se vodvázala. Vzala jsem pár kusů látek, udělala rychlej střih a na rejžovi Igorovi Motejlovi, jsem to rovnou sešpendlila. Čuměl na mně jako z jara a že by potřeboval podobný hadry na všechny postavy. Ptala jsem se, kolik postav, jakejch to asi tak má bejt a kolik obrazů (jsem se už začínala orientoválovat), abych si mohla udělat návrhy.
Bylo to docela vo hubu, když se jako neuvedu (mohli mně poslat do prdele – po jejich rozvázat pracovní poměr). Jenže mně to tak raflo chytlo, že jsem oželela i sexování s Gábi a celou noc jsem kreslila, dělala střihy a šila, dokud jsem neodpadla. Ráno jsem byla vyflusaná a usnula neumytá ve svý dílně. Pak jsem si o půl jedenáctý skákla do bufáče pro párek v rohlíku s kečupem a turka.
Bylo mi jedno, že jsem měla u vrátnýho vzkaz od Gábi, že mám okamžitě volat k ní do práce a taky jsem úplně v pohodě schroupla to, že rohlík byl gumovej a kafe byl jasnej druhák (znovu zalitej už jednou použitej lógr). Přehlídka hadrů do hry, která se (netuším, z jakýho důvodu) jmenovala „Naval prachy, než vystydneš“, měla takovej úspěch, že se pak vo mně povídalo po celý Praze. Jestli totiž něco umělecká branže je jistojistě, tak je to největší drbárna široko daleko.
Po přehlídce kostýmů jsem se na báru s rejžou namazala jako dělo. Nevim, s kým vším jsem si to najednou tykala, ale neměla jsem moc dobrý rozpoložení na to, abych to zjišťovala. Ukradla jsem z pódia kytici, kterou tam nechala jedna herka herečka, zaplatila jsem na divadelním báru flašku láhev (jak mě správně napomíná Gábi) Bechera (toho Gábi děsně ráda) a odjela jsem tágem s velkou opicí za Gábi.
Ta doma brečela a byla na mně nasr frustrovalo jí, že jsem se takovou dobu neozvala.
Sexovaly jsme pak dost žhavě a úplně všechno si zase nepamatuju, ale Gábi mě k ránu prohlásila za Černou Bohyni Sexu. Já si tak před usnutím připadala taky. Po tý ukrutný opici, jsem měla v hubě jako v polepšovně a taky nejasnej pocit, že asi lítám v nějakým (dalším) průšvihu…
*