Reklama
 
Blog | Jana Slaninová

O prsní gravitaci, autoškole a Yaruně

Srolovaná kolena, prsa jako oběšené myši – čumáky dolů, jen nemají ouška, nemají. Ovšem nazutá do sportovní podprdy vypadají jako jedno ňadro veliké. To jsou ty předpadesátkové výhody ne moc staré, leč hodně pamatující bývalé dívky. Chichichi, muhehe 😂😂😂

*

K tomu přičtěte lehkou koronavirovou demenci (také jste v té hadře na hubě jak nesvéprávní?), brzdu boreliózu, zvýšené pracovní tempo a vedro vnější (počasí) i vnitřní (hormonální občasná letlampa za krkem) a autoškolní činění.

Zkrátka nemladá „holka“ (mám pohla-ví, protože vím, že jsem vážně žena a ne mucholapka) si řekla, že si zrobí vůdčí list na „Bé“, abych nebyla tako-vé bl-bé. S prvním lektorem jsem neměla ani šajn, jak řídím (zlepšení, zhoršení, eine katastrófe?!) a to mi upřímně dost vadilo. Takže lektor už je bývalý.

Není to jeho chyba, ale moje. Bez zpětné vazby nevím, na čem makat a co tlumit. A v bezvědomí jsem byla několikrát v narkóze a s narkózou za volantem? No tfujtajxl vespolek, dejte mi svátek. Takže když cítím, že mi něco vadí, umím to bez emocí ukončit. BodkaSK. Puntik. Tečka.

V záchvatu jakéhosi motoristického pokušení a obluznění jsem „zabloudila“ na stránky jednoho autobazaru, odkud máme našeho letitého ojetého motooře Huga (Honda CRV) a hle! Civím si tak (bez řidičáku) na Yarunu! Jsem totiž toho názoru, že co si pojmenuješ, už nesežereš!

Yarunu (Toyótá Yaris) jsme přijali do rodiny skrzevá koupi v autobazaru. Jela s námi ochotně (žádný strach, já neřídila!) a našla jsem si už i novou autoškolu. To všechno se prosím semlelo během pěti dnů. Yaruna mi bude trenažerem na polňačkách, abych trénovala řazení a tak.

Co z toho vyplývá?

Pár věcí.

Nekomunikuj se mnou o tom, zda jsem při „studiu“/práci nějak pokročila a „seš mrtvej koček a nežereš“.

Srolovaná kolena a oběšené myši na hrudi, jsou daň za to, že tu ještě můžu po světě běhat – zaplať ten strejda vousatej na Nebesích za ty dary. Takže gravitace je vlastně fajn potvora.

Jsem šílenec, který za účelem tréninku a motivace pořídí jízdní plečku (sorry jako, Yaruno!), páč náš mazel Hugo, je automat a jako trenažér naprosto Mimoň mísu, do které už dnes máma nemele maso, protože by mohlo dojít k duševní újmě vegetariánově.

Resumé?

Nebojte se jednat pudově, protože buď to pude, nebo nepude!

Howgh!

*

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama