Reklama
 
Blog | Jana Slaninová

Maringotění: tak trochu jiný svět

Někdy si můžete v maringotce připadat jako na poušti. Teplotně tedy. Důvod je prostý. V bažinách je v letním čase přes den horko, ale v noci chladný vzduch a mlha, která se zvedá z blat způsobí, že je pěkně kosno.

*

Některé večery a noci, je dobré míti kamna a v nich zatopit.

Někdo si může poklepat na čelo, že v létě musí být v maringotce na padnutí. Možná přes den. Ale díky stromům, jsme schovaní před přílišným sluněním. Pravděpodobně bychom nemuseli na noc topit, pokud by naše kočičí dámy, neměly potřebu courat ven.

V prvních měsících na maringotce, jsem každou hodinu vstávala, abych holky naše chlupaté pustila ven neb dovnitř. Horší varianta než kojení, to mi věřte, dámy.

Aby mohla být maringotka přístupná bez mého vstávání, topím v noci v zimě fest a dveře jsou na velikost mé pěsti pootevřené, zajištěné špalíkem, aby se nezabouchly.

Kolikrát už jsme s mužem zakopli o ten malý špalík, raději nepočítám. Ne že by nás to nějak ohrožovalo, ale spíš nás ve tmě v noci štve hledat ten kus dřívka pod schody. To značí, že pod schody je někdy více dřeva než bylo kdy v plánu.

Zkrátka nejen kočky chodí ven. My se občas v noci také venčíme, protože i když se do zimy nechce, močový měchýř se na to neptá a velí jasně.

V létě (občas) v noci topím jen tak na vyhnání chladu a vlhkosti. Ráno mi díky tomu ještě nevržou klouby zrezivěním. Občas bliknu v kamnech i přes den. To když proprší a ven by nevyhnal ani naše kočky.

V takové dny, hodím na horká kamna pánev nebo hrnec a využívám teplo k vaření. To vede většinou k tomu, že veškeré zbytečné vrstvy oblečení jdou dolů a maličko se „saunujeme“.

Na vyrovnání teplot, je skvělé zanořit se do Ploučnice. Říkám jí vana s protiproudem a občas musím hlídat, aby mi blaženě naložený manžel, neujížděl po proudu nahatý.

Je to taková naše svobodná země. Trošku se možná rozmůže název „U dvou bílých vorvaňů“, protože někteří vodáci sjíždějí Ploučnici naprosto bez ohledu na to, že my s manželem zrovna bereme lázeň.

Topení je jeden z báječných lidských vynálezů. Chlazení je drobný oříšek. Tedy v létě. V zimě stačí plastový uzavíratelný antimyšoidní box, který šoupnu do „kaslíku“ pod maringotku.

V létě jsme se naučili, že utopení ve studni, je dobré pro uchování chladných (nejen) nápojů. Taky jsme objevili chladničku, která jede i na plyn. Tak testujeme, zda se osvědčí. Ale pro jistotu ještě budeme kopat sklípek. Snad místo něj nebudeme mít neplánované jezero. V bažinách bych se tomu nedivila.

Vody v Ploučnici bývá v létě méně než málo a místy jsou sladkovodní řasy. Na nich jsou úchvatné roje vážek a šídel. Bohužel i hovad kousacích je dostatek.

V bažinách se musí zkrátka počítat s tím, že budete ožraní, ne ožralí (pokud se vám zrovna nechce si pořídit do bažin ještě opici), noci jsou chladné a vlhké, dny proměnlivé a civilizace a její výdobytky, velmi vzdálené.

Ale klid, léčivé doteky přírody, stojí člověku za tu trošku „nepohodlí“.

Je to zkrátka maličko jiný svět…

*

Reklama