Reklama
 
Blog | Jana Slaninová

Sex, prachy a potíže aneb Zápisky frustráta (5)

V sobotu ráno jsem zase tak trochu „nečekaně“ klepala kosu, protože venku přituhlo, v kamnech vyhaslo a na oknech byla krajka z námrazy osvětlená pouličníma lampama. Kamna, mrchy, během mýho vlhkýho snění o voňavý Gábininý frndě si dovolily zdechnout.

.

Nemělo cenu zatápět a plejtvat topivem, protože jsem měla ve dvě odpoledne rande v Koruně na Václaváku s Motejlem. Pak ve čtyři sraz s týpkem vod soulový kapely – pozval mě na Zbraslav do garáže ve vile svejch rodičů. Na zkoušku.

Vyoblíkala jsem se tak, že některý lidi nechápavě kroutili hlavama. Džíny, který nebyly džíny, ale střih z praporoviny byl dost přesnej (skoro jako ty z Túzu, který mi pořídil docent) byly jasně červený. Žlutý triko s netopýříma rukávama vlálo jako na módní přehlídce, ale to zas tak moc nebylo vidět pod křivákem, kterej jsem si nedávno ušila z modrýho manšestru s bílou „beránkovou“ podšívkou.

Přes rameno jsem měla hozenou kabelu z pleteniny (moderní zelenej silon), na nohách vietnamky obarvený na černo a vlasy svázaný „copánkem“ ze zelenýho silonu.

Prostě i „paní“ Burda by závistivě zaslintala. Ovšem já i tak byla vždycky dost nápadnej magnet pro svojí vlastní černou kůži, zářivě bílý zuby a echt českej původ (ten nebyl nikdy na pohled vidět), o kterým věděla svý jenom moje vlastní máma.

Nějak jsem neměla nejdřív moc času po rozjezdu hry „Naval prachy, než vystydneš“ jí volat, ale pak jsem zjistila, že zavolání má svý neblahý dopady, protože jsem pak za korunu vhozenou do telefonního automatu hodinu poslouchala samý výčitky.

Tak jsem se rozhodla, že budu volat jen zdvořilostně v době, kdy bude slavit máma narozky, svátek, nebo se budou blížit blbý Vánoce jako zrovna teď. Párkrát do roka ty kecy unesu a máma pak bude mít pocit, že jí tak trochu poslouchám. Ehm.

V Koruně bylo jako vždycky hodně lidí. Motejl stál u vysokýho umakartovýho stolku. Kolem krku měl umělecky omotanou dlouhatánskou pruhovanou modro-oranžovou šálu. Tvářil se jako kočka, která vyblízala všechnu smetanu. Asi proto, že cucal kafe a ruma a už když jsem se blížila, zubil se jako kolečko z hodin a mával mi, jako kdybych byla bůhvíjaká hvězda. I když. Pár týpků si mě vobhlíželo a ne zrovna jen mlsně.

U některejch jsem si docela dobře dovedla představit, že jsou dobrý v posteli, nebo že by s nima mohl bejt docela zajímavě dobrodružnej život, protože očividně smrděli korunou, ale tvářili se, jako kdyby byli mistři světa na tahu dámou.

„Tuhle, pitomci.“ řekla jsem si v duchu a přistála vedle Motejla, kterej proti svý vůli stál najednou z ničeho nic naproti nějaký ženský v krimplenovým kalhotovým kompletu, která byla širší, než delší a přiložit jí na vlasy napůl schovaný pod rádiovkou piják, byl by mastnej za pár vteřin.

Fuj. Ble! Radši jsem nekoukala na její vlašák s horkou sekanou, která sice bezvadně voněla, ale v kombinaci s její funící majitelkou a jejím viditelným knírkem bych se ještě mohla poblít.

Takže když mě Iggy přitáhnul k sobě a vydechnul na mě vůni turka a rumu, byla jsem vděčná za to, že mě políbil tak moc hluboce, že se náhle ještě mnohem víc funící vzducholoď v krimplenu znechuceně odtáhla k jinýmu stolku a skoro se nalepila na chlápka v montérkách, kterej ke svýmu ohřejvanýmu párku přikusoval chleba a zapíjel to pivsónem.

Jak ji zmerčil, majetnicky si přitáhnul svý jídlo i pití, ujistil se, že má pevně šrajtofli v zadní kapse montérek a znechuceně zafrkal skoro jako kůň. Matróna se na něj jen zašklebila (asi pokus o úsměv) a dál se ládovala tím, co si přinesla. Byla jsem Motejlovi vděčná, že mě tak jednoduše ušetřil tý „báječný“ podívaný na vzducholoď na pastvě.

Když jsme se po hladovým polibku od sebe odtáhli, abych se vůbec mohla nadechnout, cejtila jsem pod Motejlovýma džínsama, jak mu stojí péro div mu nevyškubne zip. Pobaveně se zařehtal, když viděl, že jsem viděla. Najednou zaplatil, koupil s sebou láhev griotky, přitáhnul si mě k sobě a dost hladově mi rejdil rukou pod trikem a mě bradavky málem prostřelily můj „burdovkej“ vohoz.

Venku mávnul rejža na dročku a jeli jsme k němu. Že bydlí v podkrovním bejváku v činžáku na Vinohradech jsem zjistila až teď, protože poprvé jsem s Iggym jela sjetá a nalitá a druhej den jsem si v důsledku kocoviny a sexovacího maratonu pomalu nepamatovala ani svoje jméno.

Tenhle dročkař na rozdíl od toho prvního, kterej nás peskoval, jako malý haranty byl doslova nápomocnej, protože po nás pokukoval, uculoval se a jednou, nebo dvakrát pronesl „Jó, taky jsem bejvával mladej a chtivej.“ S tím si levou rukou pohladil pleš a působil zasněně. Až jsem si říkala, jestli ještě ví, kam má jet a jestli by mu spíš nesvědčily víc károvaný kotníkový bačkory s přezkou, nedělní oběd a pívo.

Dovezl nás za našeho důkladnýho muchlování až do Korunní, kde v čísle sedm bydlel rejža, kterej si mě manévroval k širokýmu vchodu s oprejskanejma dveřma a podobně flekatou fasádou, která připomínala gepardí vzor. Všímala jsem si – byla jsem zrovna nechutně střízlivá, začínala bejt hladová a taky nadržená na orgáč.

Ale to s gepardím vzorem by asi rejža nepobral, tak jsem radši mlčela a nechávala se vést do nitra hříšnýho baráku, kde nejhříšnější bylo střešní apartmá, jak jsem si matně vzpomínala.

Jakmile na mě zívly obrovský a těžký dřevěný dveře, jako tlama starý trouchnivý příšery, zavanulo to zatuchlinou, vlhkostí, starým prachem a taky pachama všech jídel, který klohnily místní „dámičky“ pro svý chlapy, děcka, nebo milence a taky cigárovej odér, kterým byl ten barák doslova vycpanej jako vatou.

Škoda mý střízlivosti. Puch takovejch míst není nic extra. Extra se ale pak ukázal bejt Iggy, kterej měl doma v lednici kromě koupený flašky griotky taky šáňo a jednohubky. „Abychom oslavili náš úspěch, Valerie.“ řekl významně, spisovně a po přípitku, kdy mě bubliny šimraly na jazyku a v nose, se na mě vrhnul jako sto let nadrženej tygr.

Na jazyku mě hned po šáňovejch bublinách začal šimrat jeho jazyk a já slastně mručela, protože v tu chvíli jsem neměla mokrou jenom hubu, ale i tu svojí neposednou a lačnou frndu (chudák opuštěná Gábi by mohla vyprávět). Svlíkali jsme se dost zběsile a Motejl u toho dělal takový směšný pohyby, jako kdyby se snažil vypadat jako profi striptérka. Skoro mě to rozesmálo.

V tom se rejžovi zaseknul zip a tak jsem poklekla, abych mu pomohla s rozepnutím. Vzápětí jsem zjistila, že to byla jen laciná pouťová finta, aby mě dostal hodně blízko k tomu jeho obrovskýmu ztvrdlýmu ptákovi. Už jsem přeci jen měla nějaký ty sexuální zkušenosti, tak jsem nezaváhala a začala mu ten jeho nástroj olizovat a „masírovat“ a bylo mi jasný, že to skončí něčím orgáčem.

Vzal si mě lačně a nedočkavě na koberci. Sál mi bradavky a jemně je voždiboval zubama, vklouznul do mě, jako kdyby tam vždycky patřil. To, co se mnou prováděl, mě rozrajcovalo na tolik, že jsem se mu vysmekla a pěkně si ho osedlala. Nasedala jsem na jeho tvrdýho a mohutnýho ptáka a chvílema jsem ječela slastí, až někdo začal bušit pod náma do stropu.

Bylo mi to jedno, protože každým přírazem jsem byla blíž svýmu vrcholu, kterej jsem si nechtěla nechat zkazit nějakou zkyslou bábou se smetákem, která měla orgáč možná někdy za protektorátu. Iggy byl fakt sexborec, kterej překonal i blbýho docenta, kterej vlastně asi nebyl zase tak blbej, když mi dohodil fleka v kostymérně a tím mě dostal do situace, že jsem začala zahýbat Gábi.

Pak jsem už nemyslela ani na docenta, ani na nasr frustrovanou Gábi, protože to na mě přišlo tak mohutně, že mě to donutilo zakvílet a pak už ze mě byl rosol, tvaroh, nebo něco tak měkkýho a já se svezla ze svý „koňský“ pozice. Ale Iggy se teprve rozehříval. „Tak takhle jednoduchý to mít nebudeš, Val. Pěkně si tě vychutnám, protože se mi kurevsky líbí, jak se u toho tváříš a ječíš. To mě dostává. To chci.“

Sesunul se mi mezi nohy a dýchal mi na mojí mokrou a chtivou frndu tak, až mi naskákala husí kůže. Když mě začal dole ochutnávat, chtěla jsem víc a sykla jsem na něj mezi zuby „Prsty. Zapoj prsty, Iggy.“ To mi sice na vteřinu připomnělo, jak mě prstila a lízala Gábi, ale když mě poslechl, už jsem zase propadla tý naší sexmisi a Gábi zmizela z hlavy, protože tam byl sex, sex a zase jenom sex. Moře sexu.

A to byl můj průs průšvih, protože můj sexem dokonale vygumovanej mozek se probral až když jsme seděli s Iggym na gauči, přilepený k sobě nahejma tělama a mně docvaklo, že mám dávno bejt na zkoušce na Zbraslavi. Byla jsem na sebe nasr nafrustrovaná jako už dlouho ne. Naposledy mi tak bylo kvůlivá Gábi.

Vyskočila jsem z gauče a dost neurvale jsem odstrčila rejžovo ruku div, že jsem mu nevylila šáňo, který jsme cucali po mejch zhruba pěti a jeho dvou orgáčích. Koukal na mě dost překvapeně a zplihle (tak chlapi po sexu fakt vypadaj).

Zařvala jsem „Já tu sakra sice skvěle šukám, chlastám, ale já mám už půl hodiny bejt do vole prdele na zasraný Zbraslavi na zkoušce soulový kapely! No je to v prdeli. V prdeli, Iggy, jestli víš, co to znamená.“ Koukal na mě jako na zjevení a pak se začal uculovat až skoro řehtat. „Teda Val, že se mi někdy bude líbit zatraceně nasraná ženská, která v mým vlastním obýváku pobíhá nahá a našlapuje jako tygřice, to bych nikdy neřek. A v prdeli to není.“

„Jak není? To není dost na hovno situace, když něco kvůli svý chuti s tebou sexovat jako o život, proseru? Ty kluci mě pošlou rovnou do hajzlu, kam patřím! Měla jsem bejt jeptiška a nedostávala bych se do takovejch průserů. Gábi…“ nedokončila jsem větu. Gábi mi chyběla, ale proč a jak, to jsem zrovna Motejlovi nehodlala vysvětlovat, protože se na mě furt přiblble křenil. „Vlastně, jen jsem chtěla říct, že jsem kráva.“

Nečekala jsem, že by rejža mohl bejt tak citlivej, protože vstal, přišel ke mně, objal a něžně mě líbal na krk. Začala jsem mít divný podezření, že je asi do mě zamilovanej, nebo co. „Val, ty nepotřebuješ žádnou kapelu. Ty můžeš bejt slavná, když to správně uděláme. Mám pár nápadů…“ To už mě nenápadně šíboval do sprchy a…

No, zjistila jsem, že dobrej sex dokáže nasrá frustraci celkem dobře utnout. Dělali jsme to s Iggym všude možně a nevynechali jsme ani kuchyňskou linku. Když jsem pak chtěla jet domů, řekl „Do tý ledárny dneska už nepojedeš. Nastydly by ti hlasivky a to nemůžeme potřebovat.“

*

Možná jste už četli:

1) Sex, prachy a potíže aneb Zápisky frustráta 1)

2) Sex, prachy a potíže aneb Zápisky frustráta 2)

3) Sex, prachy a potíže aneb Zápisky frustráta 3)

4) Sex, prachy a potíže aneb Zápisky frustráta 4)

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama